Kterak jsem si zařizoval připojení
Dorazil jsem do příbytku v německém Saarbrückenu a překvapeně zjistil, že v nabídce nebyla zmínka o připojení k internetu. A nejen to, pan pronajímatel plošně a bezdůvodně zakazuje zřídit pevnou linku.
Jednak byla celkem dřina opatřit si přístup k počítačům ve škole, ale po souboji s byrokratickou hydrou se to vyplatilo. Po podrobném průzkumu trhu jsem se rozhodl pořídit USB modem a připojení od firmy o2 (což se ukázalo jako chyba, viz oddíl o rušení níže). První potíž: k objednání je potřeba mít německé telefonní číslo, kontroluje to předvolbu a českou se nakrmit nenechá. Při nákupu na pobočce osobně by se zrušily dvě slevy, takže by to celé vyšlo asi dvakrát dráž. Ale na webu je volně dostupný chat s technickou podporou, jistému panu Kollerovi jsem napsal číslo svého pasu a bankovního konta a dva dny nato mi opravdu přišel poštou balíček. Zajímalo by mě, jestli by to tak snadno fungovalo i s cizím číslem konta.
Další level: jak spřátelit USB modem ZTE MF190 a Ubuntu raring 13.04. Možná to funguje out-of-the-box, ale já nedávno před odjezdem uklízel systém. Jedna z věcí, které jsem s výsměchem poslal do kytek, byl modem-manager: modem na stolním počítači, to je přece blbost. Vida, stačí nevůle pronajímatele a nezbývá mi než dělat blbosti. Naštěstí byl jinak celý můj systém po čerstvém dist-upgrade, takže stačilo se na webu proklikat všemi závislostmi a postahovat hromadu balíků na flashku, a v bytě je pak zkopírovat do /var/cache/apt/archives. Instalaci pak zvládnul pohodlně Synaptic bez dalšího ladění.
Podle jistého návodu jsem našel v /lib/udev/rules.d/40-usb_modeswitch.rules řádek následující za # ZTE MF190 (Variant) a změnil ho adekvátně tomu, co mi napsalo lsusb. Konkrétně, lsusb mi s připojeným modemem vypisuje Bus 001 Device 005: ID 19d2:0117 ZTE WCDMA Technologies MSM, tak jsem příslušný řádek ve zmíněném souboru přepsal na tohle: ATTRS{idVendor}=="19d2", ATTRS{idProduct}=="0117", RUN+="usb_modeswitch '%b/%k'". Nevím, jestli to bylo potřeba, ale funguje to. Bohudíķ, protože původní hodnoty jsem si zapomněl zapsat.
Tarif není v databázi, vybral jsem místo něj jiný podobný, totiž o2 LOOP. Číslo *99#, APN je pinternet.interkom.de, ověření pomocí CHAP, šifrování MPPE nepoužívat. Po několikerém restartování systému se povedlo připojit rozkliknutím ikonky Network-manageru a volbou nově vytvořeného nastavení, jako by se nechumelilo. Nevím, jestli je to správně, ale účtování pak zřejmě probíhá v pořádku a rychlost spojení je vynikající. Podle všeho ani nejsou blokované žádné porty.
Zásadní potíž ale je, jak získat přihlašovací údaje do klientské sekce. Jsem Mobilfunk Kunde, takže nejdřív vyplním svoje telefonní číslo a captchu, pak mi přijde SMSkou jednorázové heslo a další heslo si vyberu svévolně. Jenže pomocí svého počítače nedokážu příjímat SMSky (možná by to šlo s nějakým vznešeným hackingem urvat přes emulátor, ale i o tom pochybuju). Nacpal jsem tedy simkartu z modemu do svého stařičkého smartphone. Nejdřív jsem poslal SMS na svoje české číslo a simkarty znovu vyměnil tam a zpět, abych zjistil telefonní číslo na simku modemu. Od německého operátora mi přišlo několik zpráv a čtyřmístný kód, který prý mám vyplnit do zprávy na displej (kolikrát mě překvapí, co všechno SMSky vlastně dovedou). Udělal jsem to. Přišla mi zpráva v češtině, že "Nastavení zařízení se změnila". Pak jsem si stáhnul Operu Mini, protože fousatý IExplorer nezvládal zobrazit přihlašovací stránku. Zbytek už byla vlastně přímočará trivka, heslo mi normálně dorazilo na telefon a když jsem vrátil simkartu do modemu, připojení zase fungovalo.
Kterak jsem si rušil připojení
První pokus: napsal jsem mail přes online formulář, s přiloženou fotkou podepsaného (ale neodeslaného) dopisu na papíře, že chci vypovědět smlouvu. Přišla automatizovaná odpověď, že mail přijali, ale jinak se od té doby nestalo nic.
Druhý pokus: objevil jsem na webu položku Kündigung vormerken a prokliknul. Prý zbývá zavolat na dané telefonní číslo, ve všední dny 9—20. Fakt je to tak jednoduché?
Není. Telefonní číslo je zadarmo, ale nefunguje z mého mobilu, takže jsem musel volat z budky. Vlídný hlas oznámí, že předpokládaná čekací doba je minimálně deset minut, a pustí obchoďákovou melodii. V budce je potřeba jednou za deset minut něco zmáčknout, jinak mě odpojí. Čekal jsem dvakrát třičtvrtě hodiny a nedělo se nic, krom té melodie, co hrála. Předpokládaná čekací doba tedy je nejenže minimálně deset minut, ale taky minimálně 45 minut.
Druhý den jsem čekal v budce s úderem deváté; předpokládané čekání prý minuta a po čtvrt hodině to opravdu jistá dáma zvedla. Zeptala se na moji čtyřmístnou Kundenkennzahl a oznámila mi, že smlouva bude zrušená za 30 dnů od toho telefonátu (tj. nikoli od chvíle, kdy jsem to zakliknul na webu).
Třetí pokus: už jsem měl beztak připravený dopis, tak jsem ho doporučeně poslal. Na webu je přehršel návodů, jak si smlouvu zrušit.
Ještě celý následující rok mi chodily na mail výpisy, že mi z bankovního účtu (neexistujícího) bude stržena pořád vzrůstající částka, která mi jinak ale vůbec nedávala smysl. Byl v tom odkaz na podrobné vyúčtování v PDFku na webu, které jsem si ale pochopitelně nemohl přečíst, protože se už nemůžu přihlásit. Napsal jsem mail a dopis na zákaznickou podporu, odpověděli (mailem) asi po dvaceti dnech, že se omlouvají za zpožděnou odpověď. Po delším naléhání jsem z nich dostal, že je moje smlouva zrušená a žádné další výpisy nepřijdou. Nezměnilo se ale nic a výpisy chodily dál.
Po zmíněném roce přišlo varování, že jestli nechci být odpojen od Internetu, měl bych rychle zaplatit. Chtěl jsem, tak jsem to neřešil a nezaplatil. Nestalo se nic, ale výpisy konečně přestaly chodit.
O další měsíc později jsem napsal na zákaznickou podporu, jestli nemám náhodou něco zaplatit. Přišla mi automatická odpověď, jinak nic.